Tréninková dečka s popruhy CATAGO

Možná už jste se setkali s podsedlovou dečkou s tzv. aktivačními popruhy. V dnešní době je již k sehnání od několika výrobců. Když mi kvůli nečekané souhře zdravotních komplikací Fofi vypadla z kondice a její horní linie byla velmi oslabená, rozhodla jsem se na doporučení chiropraktičky pořídit tréninkovou dečku s popruhy. Zvolila jsem dečku od značky Catago hned z několika důvodů. V první řadě byla oproti konkurenci cenově dostupnější (alespoň tehda v době mého nákupu). Dále se mi líbilo beránkové vypodložení popruhů, jelikož mám senzitivního koně na výstroj. Velmi mě také zaujalo, že je dečka obohacena technologií FIR - TECH, tedy obsahuje keramické částice, které odrážejí teplo zpět do těla a tím prohřívají a uvolňují zatuhlé svaly a napomáhají regeneraci. Aktivační popruhy mají za úkol povzbudit žádoucí svaly koně k činnosti. Fungují, dá se říct, na principu propriorecepce, kdy si kůň díky jemnému tlaku pod zádí a na břiše lépe uvědomuje, které části těla použít a začíná se zvedat v zádech a posilovat břišní svaly.

Fofi začínala procházkami na ruce. Je viditelná slabá horní linie a spuštěné bříško.

Dečku jsem volila ve všestranné verzi, abych ji případně mohla použít i pod skokové sedlo. Dečka je poměrně kvalitně zpracovaná, spodní podšívka je měkká, beránky příjemné. Bohužel má dečka nedomyšleně ostrý lem, který v místě podbřišníku odíral mému koni srst. Dalším zklamáním byl nedostatečně dlouhý popruh za zadní nohy. Ikdyž jsem volila velikost full, musela jsem si zadní popruh nadstavit, aby nebyl příliš utažený. Ostrý lem dečky jsem obalila měkkým fleecem. Po těchto dvou úpravách mohla teprve dečka do plného provozu. Co se mi na dečce naopak velmi líbí je spodní podšívka s keramickými vlákny. Po použití dečky byly svaly hezky uvolněné, díky čemuž se mi po práci dobře praktikovala masáž horní linie.

Dečku s popruhy je potřeba aplikovat postupně. V první řadě je důležité koně na popruhy navyknout. Senzitivnější koně mohou začít vyhazovat nebo prchat. Pokud je kůň s popruhy v pohodě, pak teprve můžeme zkusit koně lehce olonžovat. Já začínala procházkami na ruce a popruhy jsem průběžně zapínala a odepínala. Postupně jsem intervaly se zapnutými popruhy prodlužovala, až jsem přešla k samotnému lonžování. Popruhy se zapínají nejprve velmi volně, potom je možné je utahovat. Já je nechala po celou dobu používání volnější.

Dečku jsem testovala na svých koních a na jednom propůjčeném koni s handicapem (výrazná ataxie). Na ataxického koně jsem byla nejvíce zvědavá. U své první kobyly Fofi jsem zpozorovala výraznější podkročení zadních končetin pod tělo, byly znatelné chvilkové snahy zvedat záda a častější natažení dopředu dolů. V kroku a klusu nebyl rozdíl tak viditelný, ale problematický cval byl s popruhy znatelně lepší - kobyla nepadala tolik na předek a nenabízela tak výrazné dopředu dolů až čumákem k zemi, jako bez popruhů. Cvalové úseky na lonži byly samozřejmě velmi krátké vzhledem k rekonvalescenci koně. Jakmile se Fofi dostala do lepší kondice, používala jsem dečku i pod sedlem do lehčího terénu. Stejně jako při procházkách na ruce jsem popruhy průběžně odepínala.

U mé mladé plnokrevné klisny Cáci bylo použití dečky spíše kontraproduktivní. Jelikož je kratšího rámce a podkračuje se dostatečně, zapnutý popruh pod zádí ji nutil do nepřirozeného podkročení, které vepředu nedokázala zpracovat a vypadala, že hodí kotrmelec. Když jsem nechala zapnutý jen břišní popruh, pohyb vypadal mnohem lépe. Dečku jsem u ní dále nepoužívala.

U mladé plnokrevné klisny se pohyb při použití popruhů zhoršil. Zadní popruh ji nutil k přílišné aktivitě zadních končetin, kterou neuměla vepředu zpracovat. Nebyla schopná zvednout hrudník a tak ji dečka paradoxně posílala ještě více na předek. Tato klisna je důkazem, že žádná pomůcka není univerzálně použitelná.

U ataxické shagya arabky bylo použití dečky nejzajímavější. Rozdíl mezi pohybem se zapnutými popruhy a bez nich byl nejznatelnější. Koně s neurologickými problémy nedokážou plnohodnotně vnímat a ovládat své tělo. Často se při rehabilitaci setkáme s využitím tejpů, wrapů a dalších technik, které na principu propriorecepce napomáhají koni uvědomovat si vlastní tělo. Velmi důležité u neurologických pacientů je dbát na signály řeči těla, které vyjadřují diskomfort. Pokud nějakou pomůckou zesílíme požadavek na použití svalů, které kůň není schopen adekvátně zapojit, může docházet k silné frustraci. Buďte tedy u koní s handicapem obzvláště opatrní! (To platí například i pro koně s kissing spine.)

Shagya arabka s výraznou ataxií. Bez zapnutých popruhů je podkročení pod tělo velmi nevýrazné.

Při použití popruhů je podkročení výraznější.  Kůň se zkrátil v rámci a přizvedl předek. Výraz koně i celkový pohyb je však trochu strnulý. Popruhy byly u tohoto koně používány zpočátku jen na malou chvíli. Při práci s dečkou se pohyb koně postupně mírně zkvalitňoval. 

Závěrem

Dečku hodnotím jako zajímavý produkt, který určitě má v rehabilitaci a tréninku své místo. Je však zapotřebí trénovat s rozumem a citem. Majitel musí znát pohyb svého koně a musí být schopen rozpoznat, jak na koně dečka působí. Všimla jsem si, že dečka dokáže zvýraznit nedokonalosti pohybu. Tzn. když kůň například na lonži na pravou ruku padá do kruhu zádí a nedrží se ve stopě (a tedy v rovnováze), dečka tento nechtěný pohybový vzorec ještě zvýrazní. Pokud chceme dečku smysluplně používat, musíme být schopni tento pohyb detekovat a korigovat.

Jistě se shodneme, že je nejlepší, když se kůň naučí používat své tělo sám bez jakýchkoliv udělátek. Nicméně jako pomocník při rehabilitaci u nás svůj účel, do jisté míry, dečka splnila. Dále už jsem byla lenivá dečku na koně mašlovat a pokračovala jsem v práci, jak jsem byla zvyklá před zdravotními obtížemi klisny.

Nejvíc mě zaujala zkouška dečky u koně s neurologickými potížemi. Tam si myslím, že mají produkty tohoto typu své nejefektivnější využití. 

I v běžném tréninku však dečka najde uplatnění. Pokud by všichni ti, kteří mají potřebu koně navlékat do lonžovacích postrojů, vyvazováků a dalších udělátek, sáhli po této tréninkové dečce, určitě by jejich snažení bylo efektivnější a jejich koně šťastnější.